Already a subscriber? - Login here
Not yet a subscriber? - Subscribe here

Browse by:



Displaying: 1-20 of 263 documents

Show/Hide alternate language

1. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Josef Petrželka Josef Petrželka
Editorial
Editorial

view |  rights & permissions | cited by
studie • articles
2. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Klára Židková Klára Židková
Dialog podle Viléma Flussera: prostřednictvím Martina Bubera k novým technologiím
Dialogue according to Vilém Flusser

abstract | view |  rights & permissions | cited by
Tento článek se zabývá filozofií dialogu Martina Bubera a filozofickými motivy, které z Bube­rovy koncepce dialogu převzal esejista a teoretik komunikace Vilém Flusser. Stať představuje Flusserovu vlastní koncepci dialogu, do níž se Buberovy myšlenky promítly. Snahou je po­ukázat, v čem se Flusserovo pojetí od Buberova odlišuje. Jde zejména o Flusserův odklon od chápání autentického dialogu jako rozmluvy dvou osob k chápání dialogu v podmínkách masové komunikace prostřednictvím médií a nových technologií. Diskutována bude i otázka, zda a jakým způsobem se vztahuje Flusserova komunikační teorie k židovské filozofii obecně.
3. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jan Zouhar Jan Zouhar
Tři setkání s Jiřinou Popelovou
Three encounters with Jiřina Popelová

abstract | view |  rights & permissions | cited by
Stať rekapituluje život a hlavní práce Jiřiny Popelové, významné české filozofky 20. století. Hlavní pozornost věnuje třem sborníkům, které vyšly k její poctě – Sborník k šedesátým naro­zeninám Jiřiny Popelové (1964), Jiřina Popelová, filozofka a učitelka filozofie (1984) a Filosofka Jiřina Popelová (2005). Podrobněji jsou připomenuty statě M. Sobotky, R. Kalivody, J. Peško­vé, P. Flosse a J. Gabriela. Ukazují přínos J. Popelové pro filozofii dějin, komeniologii, etiku, filozofii kultury a historiografii evropské a české filozofie.
4. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jan Zouhar Jan Zouhar
Korespondence Jiřiny Popelové s Robertem Konečným z let 1931–1936
Correspondence between Jiřina Popelová and Robert Konečný in years 1931–1936

abstract | view |  rights & permissions | cited by
Následující krátký soubor korespondence Jiřiny Popelové představuje jakési „čtvrté setkání“ s touto myslitelkou, setkání jistě nejdůvěrnější. Poodhaluje čtenáři soukromý život filozofky a její profesní i osobní vztahy.
5. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Ivana Holzbachová Ivana Holzbachová
Dva názory na blízkou budoucnost: (Hervé Juvin contra Gilles Lipovetsky)
Two opinions about the near future

abstract | view |  rights & permissions | cited by
V posledním půlstoletí se stále naléhavěji ozývá otázka, zda se naše civilizace – a s ní možná i civilizace světová – neblíží svému konci. Svým způsobem na tuto otázku odpovídají i G. Li­povetsky a H. Juvin v knize Globalizovaný Západ, kterou vydali společně ve Francii v roce 2010. Zatímco Lipovetsky se snaží vybalancovat svou vizi postmoderního světa tak, aby vyústila v obraz společnosti, která nezapomíná na své (různorodé) tradice, Juvin akcentuje hrozbu globálního střetu. Oba se vyrovnávají hlavně s otázkou poměru ekonomiky a politiky a oba svým způsobem kritizují nadvládu ekonomiky nad politikou. Je přitom třeba podot­knout, že jejich záběr je časově poněkud skromnější než u takových autorů jako je např. Spen­gler nebo Toynbee, případně u těch autorů, kteří vycházejí z představy ekologické katastrofy, nicméně právě proto mohou posloužit jako materiál ke srovnání s názory svých předchůdců i současníků na společnost, která zřejmě směřuje k velkým změnám. V této souvislosti au­torka jejich názory konfrontuje s myšlenkami jejich předchůdců i současníků (Feyerabend, Fukuyama, Huntington, Popper aj.) a snaží se najít shody a rozdíly.
6. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Barbara Biháryová Barbara Biháryová
Analýza populizmu podľa Ernesta Laclaua
Analysis of populism by Ernesto Laclau

abstract | view |  rights & permissions | cited by
Populizmus dnes predstavuje často skloňovaný pojem tak na akademickej pôde, ako i na samotnej politickej scéne, v médiách a medzi laickou verejnosťou. Skutočnosťou je, že hoci v našej spoločnosti tento pojem používa takmer každý, len málokto vie, čo vlastne znamená. V tomto článku sa preto budeme zaoberať otázkou, ktorá sa stala predmetom analýz mnohých teoretikov, otázkou, čo je to populizmus. Jedným z tých teoretikov je Ernesto Laclau (1935–2014), ktorý populizmus nechápe ako ideológiu, ale ako istú stratégiu resp. spôsob komunikácie. V prvej časti nášho článku vymedzíme pojem „populizmus“, pričom upozorníme na jeho viaceré rozličné interpretácie ako aj na to, aké je jeho spoločné základné analytické jad­ro. V nasledujúcich častiach článku sa už zameriame na analýzu populizmu podľa Ernesta Laclaua. Cieľom nášho článku je teda analýza teórie populizmu podľa E. Laclaua v kontexte súčas­nej situácie na domácej i svetovej, nielen politickej scéne.
rozhledy a komentáře • commentaries and discussion
7. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
K devadesátým narozeninám filosofa Miloše Dokulila
On the 20th anniversary of the philosopher Miloš Dokulil

view |  rights & permissions | cited by
8. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Miloš Dokulil Miloš Dokulil
Filosofie „s dnešním odstupem času“: stále ještě jako racionálně kýžený projekt?
Philosophy “with today’s lapse of time”

view |  rights & permissions | cited by
9. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jiří Gabriel Jiří Gabriel
Brněnská léta Jana Steklíka: Janu Steklíkovi na rozloučenou
Brno period of Jan Steklík

view |  rights & permissions | cited by
10. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jan Zouhar Jan Zouhar
Cesta do Ruska
A Journey into Russia

view |  rights & permissions | cited by
recenze • book reviews
11. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jan Zouhar Jan Zouhar
Josef Krob: Co je to čas? Lekce z filozofie
Josef Krob: Co je to čas? Lekce z filozofie

view |  rights & permissions | cited by
12. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jiří Gabriel Jiří Gabriel
Otakar A. Funda: K filosofii náboženství
Otakar A. Funda: K filosofii náboženství

view |  rights & permissions | cited by
13. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jan Brázdil Jan Brázdil
Pavol Labuda: Úvod do antickej filozofie I. Zrod a vývoj ranej gréckej filozofie
Pavol Labuda: Úvod do antickej filozofie I. Zrod a vývoj ranej gréckej filozofie

view |  rights & permissions | cited by
14. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jan Zouhar Jan Zouhar
Helena Pavličíková: František Mareš. Od fyziologie k filosofii
Helena Pavličíková: František Mareš. Od fyziologie k filosofii

view |  rights & permissions | cited by
15. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Ivana Holzbachová Ivana Holzbachová
Heinrich Geiselberger ( ed.): Velký regres. Mezinárodní rozprava o duchovní situaci dneška
Heinrich Geiselberger ( ed.): Velký regres. Mezinárodní rozprava o duchovní situaci dneška

view |  rights & permissions | cited by
16. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Ivana Holzbachová Ivana Holzbachová
Miroslav Hroch: Hledání souvislostí: eseje z komparativních dějin Evropy
Miroslav Hroch: Hledání souvislostí: eseje z komparativních dějin Evropy

view |  rights & permissions | cited by
17. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Ondřej Čadek Ondřej Čadek
Hana Librová: Věrní a rozumní: kapitoly o ekologické zpozdilosti
Hana Librová: Věrní a rozumní: kapitoly o ekologické zpozdilosti

view |  rights & permissions | cited by
studie • articles
18. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Kristína Bosáková Kristína Bosáková
Heidegger a Hegelova Fenomenológia ducha
Heidegger and Hegel’s Phenomenology of Spirit

abstract | view |  rights & permissions | cited by
Fenomenológia ducha, zdôrazňuje Heidegger, je prvou časťou Hegelom plánovaného systému vied. Jej podtitul znie: Veda o skúsenosti vedomia. Tou vedou (Wissenschaft) bude filozofia, chápaná ako veda o skúsenosti vedomia, teda o skúsenosti, ktorú má vedomie seba samého. Filozofii, podľa Hegela, ide o absolútne poznanie, teda o poznanie v najvšeobecnejšom zmysle slova. Možno teda tvrdiť, že kým Hegelovi išlo vo Fenomenológii ducha o vzťah človeka, poznávajúceho subjektu, schopného sebauvedomenia, k absolútnu, tak Heideggerovi v jeho interpretácii Hegelovej Fenomenológie ducha išlo predovšetkým o absolútno samé, teda o bytie, ako ho chápal. Pre Heideggera nie je problematika obsiahnutá vo Fenomenológii ducha ničím iným ako artikuláciou protikladu: nekonečnosť bytia verzus konečnosť jestvujúcna.
19. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Jan Svoboda Jan Svoboda
Whiteheadova interpretace Platónovy „schránky“ a paralely s pojmem „nadčasové skutečnosti“
Whitehead’s Interpretation of Plato’s “Receptacle” and the Parallels with the Concept of “Eternal Objects”

abstract | view |  rights & permissions | cited by
Cílem předloženého příspěvku je přiblížit Whiteheadovo specifické pojetí původně platónského pojmu „schránka“ (hypodoché), který v souvislosti se svou procesuální koncepcí Whitehead chápe jako osobní jednotu vyjadřující svým strukturálním charakterem obecný princip, jímž se řídí složení celku naší skutečnosti. Autor nejprve ve stručnosti naznačuje Platónovo vlastní pojetí hypodoché. Whiteheadovo specifické pojetí tohoto pojmu, jež je v základních rysech přiblíženo v dalším kroku, autorovi pak následně dovoluje podstatně popsat jeho možné konotace s pojmem „nadčasové skutečnosti“ (eternal objects). V samém závěru příspěvku se autor pokouší nalézt odpověď na neméně zásadní filosofickou otázku, tj. na to, co ve skutečnosti odpovídá onomu principiálnímu popisu Whiteheadova pojmu „nadčasové skutečnosti“, a pro případ potřeby sledování směru dalšího bádání předznačuje, že jedna možná odpověď se nabízí v systémové teorii Ludwiga von Bertalanffyho.
20. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Jan Kratochvíl Jan Kratochvíl
Věčný návrat téhož a časovost u Ladislava Klímy
Eternal Recurrence and Relation to Time of Ladislav Klíma

abstract | view |  rights & permissions | cited by
Článek se zabývá pojetím věčného návratu téhož a časovostí ve filozofii Ladislava Klímy. Analyzuje logickou nesoudržnost Klímova pojetí věčného návratu téhož, která vyplývá z podmínek stanovených takovým způsobem, že nemohou korespondovat s proklamovaným závěrem. Nicméně Klímovo filozofování o čase má spíše existenciální rozměr a věcná analýza mu není zcela úměrnou metodou. V další části článku je tedy do kontextu předchozího výkladu zasazen literární obraz beznohého žebráka, který v Klímových prózách čas představuje, a je vyložena jeho specifická symbolická role v „egosolistickém“ vztahu k časovosti.