Already a subscriber? - Login here
Not yet a subscriber? - Subscribe here

Browse by:



Displaying: 41-60 of 294 documents

Show/Hide alternate language

rozhledy a komentáře • commentaries and discussion
41. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jan Zouhar Jan Zouhar
Cesta do Ruska
A Journey into Russia

view |  rights & permissions | cited by
recenze • book reviews
42. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jan Zouhar Jan Zouhar
Josef Krob: Co je to čas? Lekce z filozofie
Josef Krob: Co je to čas? Lekce z filozofie

view |  rights & permissions | cited by
43. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jiří Gabriel Jiří Gabriel
Otakar A. Funda: K filosofii náboženství
Otakar A. Funda: K filosofii náboženství

view |  rights & permissions | cited by
44. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jan Brázdil Jan Brázdil
Pavol Labuda: Úvod do antickej filozofie I. Zrod a vývoj ranej gréckej filozofie
Pavol Labuda: Úvod do antickej filozofie I. Zrod a vývoj ranej gréckej filozofie

view |  rights & permissions | cited by
45. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Jan Zouhar Jan Zouhar
Helena Pavličíková: František Mareš. Od fyziologie k filosofii
Helena Pavličíková: František Mareš. Od fyziologie k filosofii

view |  rights & permissions | cited by
46. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Ivana Holzbachová Ivana Holzbachová
Heinrich Geiselberger ( ed.): Velký regres. Mezinárodní rozprava o duchovní situaci dneška
Heinrich Geiselberger ( ed.): Velký regres. Mezinárodní rozprava o duchovní situaci dneška

view |  rights & permissions | cited by
47. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Ivana Holzbachová Ivana Holzbachová
Miroslav Hroch: Hledání souvislostí: eseje z komparativních dějin Evropy
Miroslav Hroch: Hledání souvislostí: eseje z komparativních dějin Evropy

view |  rights & permissions | cited by
48. Studia Philosophica: Volume > 65 > Issue: 1/2
Ondřej Čadek Ondřej Čadek
Hana Librová: Věrní a rozumní: kapitoly o ekologické zpozdilosti
Hana Librová: Věrní a rozumní: kapitoly o ekologické zpozdilosti

view |  rights & permissions | cited by
studie • articles
49. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Kristína Bosáková Kristína Bosáková
Heidegger a Hegelova Fenomenológia ducha
Heidegger and Hegel’s Phenomenology of Spirit

abstract | view |  rights & permissions | cited by
Fenomenológia ducha, zdôrazňuje Heidegger, je prvou časťou Hegelom plánovaného systému vied. Jej podtitul znie: Veda o skúsenosti vedomia. Tou vedou (Wissenschaft) bude filozofia, chápaná ako veda o skúsenosti vedomia, teda o skúsenosti, ktorú má vedomie seba samého. Filozofii, podľa Hegela, ide o absolútne poznanie, teda o poznanie v najvšeobecnejšom zmysle slova. Možno teda tvrdiť, že kým Hegelovi išlo vo Fenomenológii ducha o vzťah človeka, poznávajúceho subjektu, schopného sebauvedomenia, k absolútnu, tak Heideggerovi v jeho interpretácii Hegelovej Fenomenológie ducha išlo predovšetkým o absolútno samé, teda o bytie, ako ho chápal. Pre Heideggera nie je problematika obsiahnutá vo Fenomenológii ducha ničím iným ako artikuláciou protikladu: nekonečnosť bytia verzus konečnosť jestvujúcna.
50. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Jan Svoboda Jan Svoboda
Whiteheadova interpretace Platónovy „schránky“ a paralely s pojmem „nadčasové skutečnosti“
Whitehead’s Interpretation of Plato’s “Receptacle” and the Parallels with the Concept of “Eternal Objects”

abstract | view |  rights & permissions | cited by
Cílem předloženého příspěvku je přiblížit Whiteheadovo specifické pojetí původně platónského pojmu „schránka“ (hypodoché), který v souvislosti se svou procesuální koncepcí Whitehead chápe jako osobní jednotu vyjadřující svým strukturálním charakterem obecný princip, jímž se řídí složení celku naší skutečnosti. Autor nejprve ve stručnosti naznačuje Platónovo vlastní pojetí hypodoché. Whiteheadovo specifické pojetí tohoto pojmu, jež je v základních rysech přiblíženo v dalším kroku, autorovi pak následně dovoluje podstatně popsat jeho možné konotace s pojmem „nadčasové skutečnosti“ (eternal objects). V samém závěru příspěvku se autor pokouší nalézt odpověď na neméně zásadní filosofickou otázku, tj. na to, co ve skutečnosti odpovídá onomu principiálnímu popisu Whiteheadova pojmu „nadčasové skutečnosti“, a pro případ potřeby sledování směru dalšího bádání předznačuje, že jedna možná odpověď se nabízí v systémové teorii Ludwiga von Bertalanffyho.
51. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Jan Kratochvíl Jan Kratochvíl
Věčný návrat téhož a časovost u Ladislava Klímy
Eternal Recurrence and Relation to Time of Ladislav Klíma

abstract | view |  rights & permissions | cited by
Článek se zabývá pojetím věčného návratu téhož a časovostí ve filozofii Ladislava Klímy. Analyzuje logickou nesoudržnost Klímova pojetí věčného návratu téhož, která vyplývá z podmínek stanovených takovým způsobem, že nemohou korespondovat s proklamovaným závěrem. Nicméně Klímovo filozofování o čase má spíše existenciální rozměr a věcná analýza mu není zcela úměrnou metodou. V další části článku je tedy do kontextu předchozího výkladu zasazen literární obraz beznohého žebráka, který v Klímových prózách čas představuje, a je vyložena jeho specifická symbolická role v „egosolistickém“ vztahu k časovosti.
52. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Jan Zouhar Jan Zouhar
Albína Dratvová o ženské duši
Albína Dratvová on Female Psyche

abstract | view |  rights & permissions | cited by
Česká filosofka Albína Dratvová (1892–1969) je připomínána především pro své práce z filosofie přírodních věd a jako autorka řady učebnic filosofie a logiky pro střední školy. Významnou část jejího myšlenkového odkazu tvoří také publikace antropologicko-etické. Mezi nimi má důležité místo knížka Duše dnešní ženy. Autorka v ní vychází z vlastní zkušenosti a vlastních zážitků a věnuje se významu a úkolům duševní činnosti žen v nových podmínkách a formách ženské aktivity. Jemná analýza duševní situace žen je i výzvou a návodem pro nalezení smyslu života.
53. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Jan Brázdil Jan Brázdil
Empirický přístup k morálnímu charakteru
Empirical Approach to Moral Character

abstract | view |  rights & permissions | cited by
V této práci představuji a analyzuji stěžejní část diskuse, která vznikla mezi mysliteli inspirovanými psychologickým situacionismem a obhájci konceptu morálního charakteru, který se objevuje v aristotelské myšlenkové tradici. Jádrem této diskuse je otázka, zda zůstává tento koncept empiricky adekvátním ve světle nedávných poznatků sociální a kognitivní psychologie. Tedy zda představuje dostatečně významný determinant chování navzdory působení situačních faktorů, jakými jsou sociální nátlak, momentální mentální nastavení či pouze špatné počasí. Přičemž musí být natolik významným determinantem, aby bylo smysluplné v praxi věnovat cenné zdroje na jeho kultivaci v rámci výchovy a vzdělání.
rozhledy a komentáře • commentaries and discussion
54. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Jakub Mareš Jakub Mareš
Civilizace Nialla Fergusona: Kritika
Niall Ferguson’s Civilization: A Critique

abstract | view |  rights & permissions | cited by
Velká divergence (tj. proč evropský pokrok překonal zbytek světa) je významné téma civilizačních studií s přesahy do eticko-politických diskuzí. Fergusonova Civilizace: Západ a ti ostatní přináší vlastní řešení této otázky – šest klíčových výhod Západu. Tento článek se pokouší ukázat, že Fergusonovo pojetí nejenže je otevřeně politické a má problematickou vnitřní konzistentnost, ale rovněž odporuje současnému historickému vědění.
55. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Daniel Krchňák Daniel Krchňák
Je současný člověk přirozeně mírumilovnější?
Is Contemporary Human Naturally More Peaceful?

abstract | view |  rights & permissions | cited by
Ve svém příspěvku stručně shrnu obsah knihy Stevena Pinkera The better angels of our nature: Why violence has declined a podrobím Pinkerovu analýzu vývoje násilí v lidských dějinách kritice. Dosavadní kritika tohoto díla ukazuje nejen na to, že Pinkerův popis jednotlivých historických období se zdá být na některých místech tendenční, ale že jeho obecná teze o zvyšující se mírumilovnosti společnosti není ze statistického hlediska prokázána. Připojím také vlastní kritiku Pinkerem identifikovaných psychologických změn, které podle jeho názoru vedly k bezprecedentní mírumilovnosti současného člověka. Představím argumenty, které zpochybňují buď to, že tyto psychologické změny skutečně probíhají (proměna směrem k femininním hodnotám péče a k větším empatickým schopnostem), nebo že tyto proměny souvisejí s úbytkem násilí (přechod k utilitaristické morálce a k abstraktnímu myšlení).
56. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Z Jednoty filosofické
From The Union of Philosophy

view |  rights & permissions | cited by
recenze • book reviews
57. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Otakar A. Funda Otakar A. Funda
Nad knihou Jana Svobody: Masarykův realismus a filosofie pozitivismu
Nad knihou Jana Svobody: Masarykův realismus a filosofie pozitivismu

view |  rights & permissions | cited by
58. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Kristína Kmeťová Kristína Kmeťová
Emil Višňovský et al.: Normativita ako vôľa k poriadku
Emil Višňovský et al.: Normativita ako vôľa k poriadku

view |  rights & permissions | cited by
59. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 2
Ivana Holzbachová Ivana Holzbachová
Milan Kreuzziger – Ondřej Lánský (eds.), Modernita/modernity v euroasijských a civilizačních kontextech
Milan Kreuzziger – Ondřej Lánský (eds.), Modernita/modernity v euroasijských a civilizačních kontextech

view |  rights & permissions | cited by
studie • articles
60. Studia Philosophica: Volume > 64 > Issue: 1
Štefan Jusko Štefan Jusko
K Nietzscheho kritike príčinného myslenia
On Nietzsche's Critique of Causal Thinking

abstract | view |  rights & permissions | cited by
Cieľom štúdie je analýza Nietzscheho kritiky príčinného myslenia, ktorú spája s Platónovým morálnym myslením. Prvá časť štúdie je venovaná kritike Platónovho predsudku o čistom duchu, ktorý sa dokáže povzniesť nad svet zmyslov. Nietzsche toto rozlíšenie vníma ako základný predsudok, na ktorom stojí či padá Platónova náuka o prednosti dobra pred zlom, pravdy pred nepravdou. Predmetom druhej časti je formulovaná Nietzscheho rehabilitácia zmyslov, aby na tomto základe mohol preukázať, že svet, ktorý zmysly percipujú, je nelogický a nespravodlivý. Logika teda vzniká z nelogiky a nie z predsudku, že za zmyslovým svetom sa skrýva jeho príčina, svet Dobra. Centrálnym záujmom tejto časti štúdie je interpretácia Nietzscheho kritiky „Štyroch veľkých bludov” z jeho práce Súmrak modiel. V záverečnej časti je formulovaný problém Platónovej metafyziky v tej podobe, či ju Nietzsche svojím myslením prekonal, resp. či sa od Platóna dokázal odpútať úplne.