Displaying: 21-40 of 72 documents

0.111 sec

21. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 1
Vladan Hrdlička F. A. Hayek a náboženství. Liberalismus na hranici mezi vědou a vírou
abstract | view |  rights & permissions
The essay deals with the religious and moral elements in philosophy of F. A. Hayek, as well as his personal attitude to religion. The topics are discussed on the background of liberal ideology, the relationship of cognitive sciences to the determination of human action and approximation of critical rationality to dogmatic authoritarianism in its enforcement. Attention is also paid to the scientific concept of Hayek’s defense of liberal ideology.
22. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 1
Miloš Dokulil Sémantika a překlad (nejen Lockova „understanding“)
abstract | view |  rights & permissions
Terms do not always cover the same meaning all the time. While translating into another language we have to take care of possible shifts in meaning in each of both languages. Some examples have been shown here from the new translation of Locke‘s Essay into Czech.
23. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 1
Miloš Dokulil Tomáš Garrigue Masaryk, Univerzitní přednášky I. Praktická filozofie, Spisy TGM 4, eds. J. Ga­briel – M. Jelínek – H. Pavlincová – J. Zouhar
24. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 1
Ivana Holzbachová Jean-Paul Cointet, Hippolyte Taine: Un regard sur la France
25. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 1
Jan Zouhar Marcel Martinkovič (ed.), Idey a vývoj slovenského národotvorného myslenia
26. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 1
Ivana Holzbachová Maria Ossowska, Měšťanská morálka
27. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 1
Ivana Holzbachová Hayden White, Metahistorie: Historická imaginace v Evropě devatenáctého století
28. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 1
Marek Hrubec Petr Bláha, Zotročení svobodou: filosofický pokus o genealogii moderního otroctví
29. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 1
Břetislav Horyna Joseph Heath – Andrew Potter, Kup si svou revoltu! O mýtu kontrakultury aneb proč revolta proti konzumnímu kapitalismu není pro systém hrozbou, ale naopak hnací silou
30. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 1
Jiří Gabriel Karel Floss, Hledání duše zítřka
31. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 2
Karel Říha Rozvoj akce na individuálně-personální úrovni dva komentáře k l’action Maurice Blondela
32. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 2
Ivana Holzbachová Tainovo pojetí vědy
abstract | view |  rights & permissions
Ačkoli je Taine znám především jako estetik a historik umění i politiky, zabývá se autorka spíš metodologickým předpokladem Tainova díla, a to jeho pojetím vědy. Ukazuje, že v Tainově díle nacházíme Hegelův vliv, který se však silně mísí s odlesky Comtových názorů, i když v oblasti ontologické lze spatřovat podobnost i s E. Machem. Taine chtěl aplikovat na duchovní vědy metody věd přírodních, i když si byl vědom zásadního rozdílu – nekvantifikovatelnosti v duchovních vědách. Podobnost spočívala ve snaze vysvětlit duchovní díla z jejich skutečných příčin. Ty Taine viděl především v oblasti psychologické. I ona je však pojata nikoli jako introspekce, ale jako věda, která má formulovat zákony a předvídat. Fakta hledá v literárních dokumentech. Zkoumání začíná od jednotlivých faktů, pokračuje přes zobecnění k jejich hlubšímu pochopení (vytváření zákonů) a pak se opět k jednotlivinám vrací a pomocí nalezených zákonů je vysvětluje. Konečné příčiny Taine nehledá. V rozboru aplikace tohoto obecného pojetí na dějiny umění a politickou historii se do popředí autorčina zájmu dostává známá Tainova teorie rasy, momentu a prostředí. Rozbor se věnuje především jeho pojetí rasy. Zabývá se i jeho pojetím vztahu mas a velkých osobností. V závěru připomíná reakce dobových i nynějších autorů na Taina.Although Taine is primarily known as an aesthetician and historian of art and politics, the author focuses on the methodology of Taine’s work, particularly on his conception of science. She shows one can trace Hegel’s influence in Taine’s work, which nevertheless mingles with reflections of Comte’s views, even though one can find similarities with E. Mach’s views in ontology. Taine attempted to apply the methodology of natural sciences to spiritual sciences, even though he was aware of a major difference – the unquantifiability in spiritual sciences. This involved an attempt to explain spiritual works on the basis of their real causes, which Taine mainly thought of as psychological. Psychology was not taken as introspection, though, but as a science the goal of which was to formulate laws and predict. Taine sought facts in literary documents. He began his investigation with particular facts, went on to generalize and state laws and then returned to the particular facts to explain them by the discovered laws. Taine did not seek final causes. In analyzing the application of this general approach to the history of art and politics, the author emphasizes Taine’s conception of race, moment and environment. She particularly focuses on the concept of race and also considers the relation of masses and great figures. In the conclusion the author adds the reactions of Taines contemporar­ies and current authors.
33. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 2
Jindřich Veselý Jan Patočka a křesťanství
abstract | view |  rights & permissions
In many of his writings Jan Patočka dealt with christianity. This article presents his meditation as it developed since beginnings of his work till the famous texts he wrote in last period of his thinking. We interpret the whole philosophical move as the way from polemic to interpretation and from periphery to center. In his first writings Patočka mostly argues with theologians about mainly marginal themes, but soon he turns to the core of christianity and tries to interpret it according to his phenomenological philosophy. In his last works Patočka considers the strictly demythologized christianity as one of the most potent forms of care for the soul, which for him meant the tradition of european spiritual life. So the christianity, especially the idea of sacrifice, gets into the very center of Patočka’s thinking. Our article advises of the crucial, but probably also the weak point of Patočka’s approach: his reluctancy to ideas of personal god and revelation.
34. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 2
Veronika Ježková Genealogie diagnostiky. Michel Foucault a Zrození kliniky
abstract | view |  rights & permissions
Text se věnuje genealogii metod diagnostiky podle Michela Foucaulta, s využitím interpretace několika jeho hlavních děl, zejména Zrození kliniky, Abnormal: Lectures at the College de France 1974–1975, Archeologie vědění, Dějiny šílenství v době osvícenství a dalších. Je rozdělen do několika částí: první analyzuje Foucaultovu archeologickou a genealogickou metodu zkoumání historie, část druhá se zaměřuje na tři medicínské diskurzy existující ve Francii od konce osmnáctého století do poloviny století devatenáctého tak, jak je Foucault popisuje ve Zrození kliniky. Jsou jimi medicína druhů/klasifikační medicína, medicína symptomů a medicína orgánů. Přestože Foucault uvádí jednotlivé diskurzy v chronologické následnosti, jsou ve skutečnosti propojeny a společně tvoří základ současného medicínského diskuru. Třetí část textu rozvíjí Foucaultovu koncepci normálního a nenormálního jedince v kontextu zdraví a nemoci a zvláštní pozornost je věnována fenoménu stigmatizace těch, kteří jsou společností považováni za nenormální či nemocné. Foucault ve Zrození kliniky popisuje mnoho diagnostických metod, které vedou ke zjištění pravdy o nemoci. Současné lékařské usuzování a diagnostika sestávají podle Foucaulta z analyzování prostorových aspektů nemoci, analýzy významu jednotlivých symptomů, techniky interview s pacientem a dalších, a tyto techniky nelze chápat jako nadčasové a univerzální, ale naopak je nutné je nahlížet v širších souvislostech diskurzů minulých. Poslední část textu zkoumá vztah medicíny a psychiatrie u Foucaulta, zejména historické začleňování psychiatrie do medicíny. V závěru textu se pokouším odpovědět na otázku, zda je toto začlenění legitimní a zda může být příčinou stigmatizace duševně nemocných, či naopak může napomoci toto stigma sejmout.
35. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 2
Břetislav Horyna Wolfgang Streeck, Gekaufte Zeit. Die vertagte Krise des demokratis­chen Kapitalismus
36. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 2
Jiří Gabriel Jeřábek Mojmír (ed.), Novoidealista Josef Kratochvil. Philisophus perennis
37. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 2
Jan Zouhar 60 let Filosofického časopisu. Eds. P. Dvořák, L. Kvasz, P. Urban, J. Velek, J. Zumr
38. Studia Philosophica: Volume > 60 > Issue: 2
Jan Zouhar Miloš Dokulil: Masaryk a náboženství. Sedm zastavení k 75. výročí úmrtí TGM
39. Studia Philosophica: Volume > 61 > Issue: 1
Takashi Kato Filozof pod půlnočním sluncem
abstract | view |  rights & permissions
To celebrate the 85th birthday of the Czech-American philosopher Professor Rudolph W. Krejci, the founder of the first Department of Philosophy and Humanities at the University of Alaska in Fairbanks, we bring a paper by his student, currently an associate professor in California, Takashi Kato, who shows how respected Professor Krejci is even by people far away from his homeland.
40. Studia Philosophica: Volume > 61 > Issue: 1
Břetislav Horyna Když nás vesmír začal brát na vědomí. Příspěvek k lepšímu pochopení metaforologie Hanse Blumenberga
abstract | view |  rights & permissions
The goal of this work is to popularize the philosophy of the German philosopher Hans Blumenberg (1920–1999) in Czech context. Even though he is gradually becoming one of the most discussed authors in the Anglo-Saxon world, Blumenberg is still largely ignored here. This work focuses on a key theme from Blumenberg’s theory of metaphorology and analyzes the history and development of human defensive reactions against alleged expressions of cosmic powers and their impact on human lives: heavenly signs, unnatural signs at birth or death of important figures, religious miracles, etc. In order to defend themselves against absolute forces of the universe, people have developed magic (homo magus occurred in human history) as a tool of prevention from cosmic interference, created new myths and escaped into their mythical shelters by means of further metaphors. In the final part, the work deals with the phenomenology of the metaphor of „stream“, used by E. Husserl.